Informace o uskutečněných akcích

Rok se s rokem sešel,
přiblížily se Velikonoce a ZŠ Třebenice má za sebou v rámci spolupráce
s městem Třebenice další Velikonoční jarmark.

         Pro větší a
hlubší spolupráci školy s rodiči naplánovaly učitelky 1. stupně letošní
„velikonoční dílny“ nově a jinak. Požádaly jsme prostřednictvím dětí
rodiče, zda by nám nepomohli při přípravě výrobků na Velikonoční jarmark
v Třebenicích, který se již po několikáté uskutečnil v sobotu 12.4.2014
na Paříkově náměstí.

         A výsledek se
dostavil – 7 rodičů si vymyslelo a vytvořilo ukázkové výrobky, které
byli ochotni vyrábět společně se žáky v rámci již zmíněných
velikonočních dílen, ty se uskutečnily ve čtvrtek 10. dubna na 1. stupni
základní školy.

         Nakolik se jim
práce podařila, jste mohli posoudit sami. Zakoupením výrobků jste
pomohli škole při nákupu výtvarného materiálu a přispěli jste
k zakoupení odměn pro děti na akce pořádané školou.

         Chtěly bychom
tedy touto cestou poděkovat manželům Hemerkovým, paní Husákové,
Hrstkové, Kohoutové, Studničkové a bývalému žákovi F. Vávrovi za to, že
svými nápady přispěli k obohacení prodeje.

výsledky

V pátek 19. října 2012
uspořádala Základní škola Třebenice na fotbalovém hřišti  již 14.
ročník Drakiády. Jistě i díky příznivému počasí se tu sešlo velmi mnoho
příznivců pouštění draků. Soutěžilo se ve třech kategoriích: u draků
kupovaných se měřila délka letu, u draků vyráběných se hodnotil jejich
vzhled. Zejména mladším účastníkům byla určena třetí kategorie – draka
si mohli namalovat přímo na místě. Vítězové byli odměněni diplomy a
sladkými balíčky, malou drobnost však za svou snahu získal každý
účastník Drakiády.  Do soutěže se přihlásilo celkem 62 dětí, draků ale
bylo ještě více, neboť někteří účastníci soutěžili ve dvou nebo dokonce
ve všech třech kategoriích. Za přímo maratónský výkon gratulujeme
vítězce Katce Procházkové ze 7. ročníku. Současně děkujeme panu
Domalípovi za zajištění příjemného občerstvení u stánku. Děkujeme také
paní učitelce Černé Šamšové a rodičům Kláře Pospíšilové a Lence
Rasochové za pomoc  s organizací.

výsledky

Také letos se naše
škola zúčastnila celostátní akce Týden knihoven. Letošní téma Čti, žij
zdravě! jsme zaměřili hlavně na duševní zdraví, rozvoj čtenářství u dětí
a diskuse o tom, jak děti tráví volný čas a co všechno jim může dát
kniha.

     Vše začalo tím, že
si děti přinesly svou oblíbenou knihu a tu představily ostatním.
Překvapilo nás, že se našlo několik chlapců, kteří si nic nepřinesli,
protože doma prý nemají ani jednu knihu. Většina dětí se ale svou knihou
dokázala pochlubit, ukázala ostatním obrázky a vysvětlila, proč je to
jejich oblíbená knížka. Některé děti ji četly i několikrát.

     Tento projekt
zasahoval do několika předmětů – český jazyk, výchova ke zdraví,
výtvarná a hudební výchova, literárně dramatická výchova a informatika.
Žáci kreslili ilustraci ke své oblíbené knize, zpracovávali pomocí grafů
statistiku, kolik dětí rádo čte, jaký druh literatury je nejvíce
v oblibě, zajímali se i o historii biblioterapie, diskutovali o využití
svého volného času a také se nechali unést pohádkoterapií. Další týden
si mohly na panelech prohlédnout vystavené práce spolužáků.

     Téměř všem dětem
se tyto aktivity líbily, rády si prohlédly knihy ostatních žáků a trochu
zapřemýšlely nad tím, proč je dobré číst.

Prezentace I
Prezentace II,
Prezentace III,
Běželová,
Dejmlová,
Domalípová,
Káninská,
Kohoutová,
Pecánková,  Petráková, Procházková.

V pondělí 24.září 2012 odjeli třebeničtí Kráčmerové do Prahy, aby se zde
setkali se svými projektovými kolegy z celé České republiky. V Ústřední
knihovně na Mariánském náměstí zhodnotili jednotliví partneři práci na
projektu. Nás potěšil autor projektu Petr Mikšíček, který s úsměvem
vzpomínal na zážitky z Třebenic, pamatoval si i po roce jména žáků a
dokonce i jednotlivé scénky, které děti přehrávaly.

Abychom nevyšli ze cviku při pátrání po neznámém, dostali jsme za úkol
putovat v uličkách staré Prahy podle zadaných indicií. Po cestě jsme
zjistili mnoho zajímavostí, kterých bychom si jinak ani nevšimli. Cíl
byl u Betlémské kaple, kde už čekalo několik desítek Kráčmerů s balónky.
Dostali jsme je i my. Na šňůrku jsme zavěsili pohled a připsali prosbu o
zaslání zpět. Tři, dva, jedna….teď! Nejméně sto balónků najednou vylétlo
do vzduchu!

Přemýšlíme, jestli právě ten náš někdo najde a ozve se. Mezitím už ale
pokračujeme v cestě do kláštera svatého Jiljí, kde je připravena
vernisáž k výstavám všech zapojených škol. Všechny si se zájmem
prohlížíme a hodnotíme, jak si ostatní školy poradily s náročnou prací
na projektu.

A tím
to všechno končí! Odjíždíme domů se smíšenými pocity – jednak s úlevou,
že už máme vše úspěšně za sebou a jednak se smutkem, že už opravdu vše
skončilo. Teď už jen čekáme, až nám dorazí sada metodiky a výukových
materiálů pro regionální vlastivědu, která vznikala na základě výstupů
z projektu.

PS: Už za týden přišla
odpověď na balónkovou poštu. Pohlednice Daniela Zimy byla nalezena
v lesích na Mělnicku!

fotogalerie

V pátek 16.3.2012 se na 1.st. ZŠ v Třebenicích
konal 1. ročník ojedinělého soutěžního klání – Rodinný víceboj. Pro
všechny zúčastněné čekalo odpoledne plné tradičních i netradičních
sportovních disciplín. A věru, bylo z čeho vybírat! Na děti a jejich
rodiče či prarodiče čekalo sedm stanovišť – střelec, skokan, úředník,
uklízečka, zvěrolékař, zedník a lovec. Pod každým názvem se skrývala
disciplína, při jejímž plnění se dětem i dospělým tajil dech. Jak jinak
nazvat např. stanoviště zvěrolékaře, kde úkolem soutěžících bylo
„vytrhat“ z novinového papíru pěkně zakrouceného hada, a to ještě na čas
a v co největší délce, či stanoviště úředníka, kde soutěžící se
zatajeným dechem „přemísťovali“ pomocí slámky „úřední listiny“ z jednoho
místa na druhé, či stanoviště lovce, kdy se soutěžící vzájemně snažili
„nachytat“ do připraveného koše co nejvíce zásahů ringokroužků a
tenisových míčků apod.

Celé klání probíhalo v příjemné a
družné náladě a všech 19 zúčastněných dvojic se snažilo ze všech sil,
aby právě jejich tým byl co nejlepší. Po skončení klání nastal čas pro
paní učitelky, které sečetly získané body a vybraly nejlepšího dětského
závodníka v každé disciplíně, který byl za své snažení odměněn
hodnotnými cenami. Zároveň byla vyhlášena také absolutní vítězka celého
klání, které se podařilo získat ve všech disciplín velmi dobrého
umístění. Ale zkrátka nezůstali ani ti, kteří se neumístili na
nejvyšších příčkách, i na ně čekala drobná sladká odměna, a ošizen nebyl
pochopitelně ani dospělý doprovod.

Jsme rády, že se odpoledne
podařilo, jak nám ukázaly ohlasy zúčastněných ve svých hodnoceních.

Za kolektiv učitelek 1. st. ZŠ Mgr. Romana Burešová

Výsledky;
fotogalerie

Začalo to takhle:

         Ráno ve tři
čtvrtě na sedm jsme se všichni sešli na nádraží v Lovosicích. Odtud jsme
jeli rychlíkem do Prahy. Cesta trvala přibližně hodinu, takže to nebylo
zas tak hrozné. Vlak byl plný, a proto si spousta z nás neměla kam
sednout. Já s holkama naštěstí ano. Celou cestu jsme si povídaly. V kupé
s námi seděla i paní učitelka. Když jsme dorazili do Holešovic, rychle
jsme šli na metro. Jízdu metrem jsem si užila, sice tam bylo málo míst a
všude kolem nás bylo mnoho lidí, ale bylo to super.

Nejdříve jsme navštívili Židovské muzeum. Zde nám jedna velmi milá paní
řekla něco o Hanině kufříku. Pak jsme se rozdělili do skupin a společně
jsme zpracovali informace o jednotlivých osobách. Já a moje skupina jsme
zpracovávali Annu Flachovou. Po chvíli přišla paní Růženka a ta nám
vyprávěla dlouhý příběh o tom, co vše zažila a jak přežila koncentrační
tábor. Paní Růžence bylo asi 78 let a její povídání nás dostávalo do
rozpaků. Občas jsme si říkali, že to snad ani nemohlo být možné, aby se
takhle k Židům někdo choval. Velmi ji obdivuji, musela být tehdy velmi
statečná. No a jak je to u nás „běžné“, zasypali jsme ji spoustou
otázek. Později jsme se přemístili do Staronové synagogy. Vyslechli jsme
si zde i příběh o Golemovi a o tom, že je prý jeho prach ukryt právě
tady. Více se mi však líbila Pinkasova synagoga. Ta byla opravdu
zajímavá. Na všech jejích stěnách byla barevně napsaná jména všech lidí,
kteří zažili Holocaust.

Po
prohlídce jsme se vydali zpět do metra a odtud jsme šli do Mc Donaldu.
Tady jsme zaplnili svá prázdná břicha a opět jsme se vydali na vlak.
Zpáteční cesta byla o hodně lepší než ta ranní, s holkami jsme se víc
nasmály. Když jsme dorazili do Lovosic, paní učitelka se s námi
rozloučila a pak už si šel každý svou cestou.

Tento
den se mi líbil, bylo to zábavné a hlavně jsem se dozvěděla spoustu
informací. Ale stejně si myslím, že vyprávění paní Růženky bylo ze všeho
nejlepší.

Katka
Ihnatolová, 9.tř.

Honza Buřt, 9.tř.

V tomto školním roce
jsme se znovu zapojili do celostátní akce Týden knihoven.

     Motto letošního
ročníku přímo vybízelo k tomu, abychom navštívili některou velkou
knihovnu v našem okolí. Mnoho dětí totiž v takové knihovně nikdy nebylo,
pokud vůbec chodí do knihovny, tak jenom ve škole nebo v Třebenicích.
V obou případech jde o maličké knihovny, které nabízejí pouze zlomek
z dětské literatury.

        V  hodinách
českého jazyka jsme hovořili o knihách jako takových, kdo z dětí rád čte
a co, kdo chodí do knihovny a jak to v takové knihovně vypadá.  Mluvili
jsme také o tom, jak se máme v knihovně chovat. 4. 10. jsme potom
vyrazili do Severočeské knihovny v Ústí nad Labem.

     Ráno jsme se
rozdělili na dvě skupiny. Jedna navštívila Vědeckou část knihovny, druhá
si prohlédla zejména dětské oddělení, potom hudební a anglické oddělení
a lidovou půjčovnu. Obě skupiny se sešly v přednáškovém sále, kde mohly
vidět anglický animovaný film a mohli se zde nasvačit. Potom se obě
skupiny vyměnily.

     Největší část
prohlídky byla věnovaná dětskému oddělení. Děti si prohlédly zajímavé
knihy, které se dětem ani domů nepůjčují. Dověděly se, jak v knihovně
najít knihu, která je zajímá, podle jakého hlediska jsou jednotlivé
knihy rozděleny. Potom si děti prošly samy toto oddělení a mohly se
podívat, na co chtěly. Řada z nich si půjčila knihu, usadila se
v křeslech nebo na židlích, takže se jim potom nechtělo ani odejít.

     V průběhu dalších
dní potom diskutovaly o svých dojmech v hodinách českého jazyka, ale
zejména ve výchově ke zdraví v rámci tématu Duševní zdraví. Svoje
postřehy potom zaznamenaly na malých lístcích, které budou vyvěšeny ve
školní knihovně.

     Knihám se žáci
věnovali i v hodině výtvarné výchovy a navrhli titulní stránku ke své
oblíbené knížce. V některých třídách děti zpracovaly téma exkurze i
v hodinách informatiky.

     Z diskusí a besed
v jednotlivých třídách vyplynulo, že žáci byli nadšeni dětským oddělením
knihovny. Většina dětí se vyjádřila tak, že kdyby takové oddělení bylo u
nás ve městě, určitě by tam chodily. Některé děti sdělovaly vlastní
zkušenosti z naší městské knihovny – je v ní velmi malý výběr knih,
většinou tam nebyly ty, které potřebovaly do školy. Část dětí chodí
alespoň do školní knihovny, která je však vybavena zejména knihami
z „povinné“ četby.  
prezentace – Honza Buřt;
prezentace – Martina Zimáková

20. 12. 2010 navštívili
žáci 5. a 6. tříd výstavu Staré pověsti české v Národním muzeu v Praze.
Děti si zde pročetly panely s podrobnostmi o významných postavách
českých dějin, prohlédly si předměty související s dávnou historií,
vyzkoušely si, jak se kdysi lidé oblékali, mohli potěžkat Bivojova
kance, vylezly na maketu dřevěné tvrze a hrazení, vyhledaly skrytá
zvířata v prastarém lese, vystoupaly na horu Říp a rozhlédly se podobně
jako praotec Čech, skácely pohanské modly apod.

     Žáci si mohli
prohlédnout středověké rukopisy, renesanční rytiny, barokní obrazy, ale
také ilustrace z dětských knížek a humoristických časopisů,
archeologické nálezy s odbornými popisy, vyzkoušeli si i počítačové hry.
Každý si mohl vylosovat jméno ze starých pověstí a pak se přidat k
některému kmenu, nebo na interaktivní mapě rozhodnout, kam měl praotec
Čech dojít. Na návštěvníky čekala hádanka v podobě tajemného nápisu na
hrobu praotce Čecha a také tajemný duch z pověsti o Neklanovi. Velký
zájem vzbudily u dětí exponáty, které se vztahovaly ke kouzelnické škole
v Budči. Autorům výstavy se podařilo odhalit, že tato česká kouzelnická
škola je o celých tři sta let starší než ta britská Harryho Pottera
v Bradavicích. V Budči podle Aloise Jiráska sídlil vojvoda Krok. Za něho
zde existovala škola, v níž se studenti učili bohoslužbě, starým zpěvům,
ale i věštbám a kouzlům.

Autoři výstavy nezapomněli ani na divadelní a hudební ztvárnění
pověstí. Návštěvníci mohli zhlédnout  barevný film Jiřího Trnky z roku
1952 nebo vyslechnout hudbu inspirovanou právě starými pověstmi.

      Podle vyjádření
děti se jim výstava líbila a nebylo nic, co by je nezaujalo.

Výsledky drakiády z
15.10.2010  zde.

Výsledky košťálovského
běhu I.stupeň.

Výsledky dopravní
soutěže I.stupeň, II.stupeň, II.stupeň – testy

27. ledna 2010
přijel do naší školy lektor ze společnosti EKO-KOM, který  pro žáky  4.
-7. ročníku připravil zajímavý program na téma TŘÍDĚNÍ ODPADU. Přivezl
s sebou pojízdnou výstavu a zahrál si s dětmi hru. Přednáška byla
vhodným doplněním učiva environmentální výchovy. Žáci se dozvěděli, jak
se třídí odpad, jak poznají správný kontejner podle barvy,  co se s
odpadem po vytřídění děje. Správné třídění si mohli také prakticky
vyzkoušet. Starší děti také na DVD viděly, jak vypadá práce na třídící
lince. Nejvíc žáky zajímal dlouhý kufr plný polotovarů i hotových
výrobků z recyklovaného materiálu. Přednáška se dětem líbila a my
doufáme, že přispěla k tomu, aby se řídily heslem: Třiďte odpad – má to
smysl. Fotogalerii si můžete prohlédnout
zde.

26.ledna 2010 k nám již
po několikáté přivítala skupina historického šermu Pernštejni a opět nás
nezklamali. Tentokrát si pro nás připravili představení z doby
renesance, a tak se žáci seznámili s dobovou módou nebo zbraněmi.
Dokonce si mnozí z nich vyzkoušeli i bojovou taktiku. Představení bylo
opět plné zábavy a jak to všechno vypadalo, se můžete podívat
zde.

Letos nám přeje zimní
počasí, a tak se děti mohly vyřádit na sněhu. V pondělí 11.ledna 2010 se
„utkaly“ v  soutěži ve stavění sněhuláků. Jak celá soutěž
vypadala
a dopadla se můžete podívat zde.

V pátek 23.
října připravila Základní škola Třebenice na hřišti TJ Slavoj pro
děti již tradičně Drakiádu. Soutěžilo se ve dvou kategoriích: u
draků kupovaných byla hodnocena délka letu, u draků vyráběných vzhled.
Vítězové byli odměněni diplomy a sladkými odměnami, malou sladkost však
získal každý účastník 11. ročníku Drakiády. Letošní soutěže se díky
nepříznivému počasí zúčastnilo jen 30 draků (méně než v předcházejících
letech). Podívat se na fotografie se můžete
zde.

Žáci 7. a 8. třídy se
letos v rámci předmětu Multikulurní výchova zabývají evropskými projekty
pod záštitou programu eTwinning. Pracují tak např. na projektu „The most
beautiful places in my country“, při kterém si dopisují s vrstevníky z
Polska, Rumunska, Turecka a Skotska a plní různé úkoly v angličtině.
eTwinning má v logu dvojčata – modrého a žlutého – a úkolem žáků bylo
jim během čtvrtečního dopoledne představit naši školu a naše město. Žáci
prezentovali naše evropské projekty, poučili panáčky o historii města,
vydali se na prohlídku a dokonce je i pohostili. Akce probíhala v rámci
České republiky celý týden a zapojilo se zhruba 40 základních a
středních škol. Výsledky práce jsme uveřejnili na blogu www.2009maraton.blogspot.com Fotogalerii si můžete prohlédnout
zde.

21. 10. 2009 se
žáci 6. tříd přenesli do dávných dob a zahráli si na pravěké lovce.
Vyzkoušeli si činnosti, které se staly pro pračlověka běžnou součástí
života – vytvářeli sošku venuše podle své vlastní fantazie,  pomalovali
si tváře výraznými barvami a připravili si rituální tanec, seznámili se
se způsoby lovu, zbraněmi a lovenými zvířaty. Před odchodem na lov
všechny skupiny předvedly svůj zubří tanec. Přestávkový dvůr se na
chvíli změnil na pravěké loviště a všichni si vyzkoušeli, jak se opravdu
zacházelo s lukem  a  jak těžké bylo ulovit kořist.

Na závěr byl vyhodnocen
nejlepší rituál a nejhezčí venuše a jejich autoři získali drobný dárek –
pexeso s pravěkou tematikou.  Fotogalerii si můžete prohlédnout zde.

V letošním roce se naše škola opět  připojila k celostátní
akci nazvané Týden knihoven. Chtěli jsme navázat na loňský ročník, ve kterém
jsme dětem přiblížili prostředí školní knihovny a snažili jsme se jim ukázat, že
i zde naleznou zajímavé knihy. Vše jsme přizpůsobili tematice letošního roku –
Kniha mého srdce. Zapojili jsme do našeho projektového týdne i rodiče, protože
děti zjišťovaly, které knihy by se staly“ knihami rodičovského srdce“.

Pomocí dobrovolných aktivit jsme děti vedli k tomu, aby se
zamyslely nad knihami, které čtou, které se jim líbí, a aby se pokusily vybrat
jednu – tu nejoblíbenější.

Letos jsme dětem připravili četbu z knihy Letopisy Narnie,
která patří mezi dětské nejoblíbenější knihy. Mnohé  děti tuto knihu již znaly,
některé viděly film. Hned po prvním dnu jsme se setkali  se zájmem žáků o
půjčení této knihy ze školní knihovny.

Letošní projekt zahrnoval několik předmětů – český jazyk,
občanská výchova – výchova k občanství,  anglický jazyk, matematika, výtvarná
výchova, pracovní činnosti, informatika, zeměpis a přírodopis. Vše, co děti
vytvořily, bylo nakonec vystaveno na školní chodbě, a tak mohli všichni vidět,
co k této tematice vytvořili.

Na závěr byla vyhlášena nejlepší třída. Rozhodovala
rychlost přečtení knihy, počet donesených nejoblíbenějších  knih a zapojení
rodičů.

Téměř všem dětem se tyto aktivity líbily, naučily se něco
nového a hlavně se seznámily s novými knihami.  Fotogalerii si
prohlédněte
zde. .